Nejsem fotogenická? Aneb v kůži modelky.

Asi tak 99,9 % mých focení začíná větou "nejsem fotogenická". 

Když jsem se domlouvala na focení s mojí kamarádkou Martinou, už do telefonu mi hlásila "já jsem hrozné fotokopyto .. no ne Ájo, já opravdu nejsem fotogenická!"

Odpověděla jsem jí stejně, jako všem před ní "víš, není na tobě, jak budeš na fotce vypadat .. TO JE MOJE PRÁCE!".

V den focení jsem jí "předhodila" vizážistce Elišce, která se postarala o decentní make-up. Martina se nelíčí, protože se po všem osype a tak vizážistka použila 100 % bio kosmetiku.

Vždy mě překvapuje, jak jsou k sobě ženy kritické. Já vždy fotím přesně to, co vidím! Snažím se zachytit spíš duši fotografované a momentální rozpoložení mysli. A tak mě pak již nepřekvapí, když při prohlížení výsledných zachycených okamžiků prohlásí: "No to snad ani nejsem já!" 

Při focení se snažím o zachycení proměny, kterou společně prožijeme .. zachycení momentů, kdy je žena sama sebou. Kdykoli se pak na fotografii podívá, uvidí to, kým skutečně je. 

Protože každá žena má v sobě krásu, která někdy čeká na své objevení od své majitelky. 

Myslím, že Martina si svůj den D užila. Aspoň v to doufám 😊 Byla skvělá! Šla se mnou i do odvážnějších glamour fotek a byla pro každou blbinu, kterou jsem vymyslela. 

Vyloudila ze sebe výraz smyslné ženy, odvážné a nic neřešící školačky, romantický pohled u klavíru a dokonce i výraz přistižena při činu 😉 

Martí, jsme moc ráda, že sis ke svému zvěčnění vybrala právě mě. Bylo mi potěšením 😊